Svařování MIG / MAG - snadný a rychlý způsob

Zkratka pro svařování MIG označuje sváření v ochranné atmosféře z inertního plynu – Metal Inert Gas. V tomto případě má inertní (tzv. netečný) plyn při svařování jen ochrannou funkci, když zamezuje v přístupu vzduchu k roztavenému kovu. Chemických reakcí při sváření se ve svarové lázni nijak neúčastní. Nejčastěji se používá argon, popřípadě směs argonu a helia. Tento způsob svařování je vhodný například pro lehké kovy.

Svařováním MAG naopak označujeme způsob, při kterém je využíván takzvaný plyn aktivní – zkratka označuje Metal Active Gas. Při sváření plyn plní nejen ochrannou funkci (tzn. vytváří ochrannou atmosféru, čímž zamezuje přístupu vzduchu k roztavenému kovu), ale přímo vstupuje do chemických reakcí ve svarové lázni. Vhodný je tento způsob především na svařování ocelí. Jako plyny se nejčastěji používají oxid uhličitý CO2 (který dal způsobu MIG / MAG obecné lidové označení „céóčko“), dále pak dále pak směsi argonu a oxidu uhličitého, argonu a kyslíku, a další.

Pro oba způsoby je pak společné tzv. poloautomatické svařování. Při něm je drátová elektroda (lidově řečeno svařovací drát), plynule odvíjená z cívky na svařovacím stroji. K tomu ale musí dát svářeč příkaz spínačem na hořáku, který navíc vede také manuálně. Jednoduše řečeno - drát se automaticky odvíjí (podává) z cívky po ručním povelu svářeče vedoucího hořák. Svářecí drát pak představuje jednu elektrodu svářecího oblouku, druhou tvoří samotný svařovací materiál připojený ke svářečce pomocí zemnicí svorky.

Díky rychlosti, snadné mechanizovatelnosti a relativní snadnosti práce je svařování MIG / MAG vhodné pro oblasti s potřebou vyšší sériovosti. Pokud nejsou na sériovost kladeny zvýšené nároky, je možné použít jiné druhy svařování, například manuální metodu MMA, nebo pokročilý způsob TIG, hodící se pro kvalitativně a esteticky náročné svary.