Svařování TIG: složitý způsob pro velmi kvalitní a estetickou práci

Sváření wolframovou elektrodou v ochranné atmosféře z inertního plynu, tedy svařování TIG (z anglického Tungsten Inert Gas welding), představuje složitější, ale velmi precizní způsob svařování. Někdy bývá také označována jako metoda WIG – zkratka znamená Wolfram Inert Gas. Je to manuální způsob, u něhož je elektrický oblouk zdrojem tepla. Stroje určené pro uvedený způsob svařování se označují jednoduše jako svářečky TIG.

Princip svařování metodou TIG spočívá v tavení materiálu pomocí elektrického oblouku. Ten hoří mezi wolframovou elektrodou a spojovaným materiálem. Rozdíl proti ostatním metodám sváření (např. MMA) spočívá v tom, že elektroda se při hoření netaví a přídavný materiál se dodává pomocí přídavného drátu. Při tomto druhu práce je nutná ochranná atmosféra z inertního plynu, který zamezí přístupu vzduchu do místa svaru. Nejčastěji se používá argon či hélium, popřípadě jejich směsi. Pro svařování korozivzdorné oceli je možné použít směs argonu s vodíkem.

Díky vysoké teplotě oblouku je svařování TIG vhodné zejména pro vysoce legované či nástrojové ocele. Velkou výhodu představuje také úzké teplotní pole, díky čemuž není tepelně ovlivněn základní materiál v širším pásmu kolem svaru. Hloubka závaru naopak může být velká – díky tomu je materiál spojen (lidově řečeno provařen) skutečně dobře. Jednoduše řečeno – se svárem si lze v tomto případě opravdu „vyhrát“ tak, aby byl nejen kvalitní, ale i estetický. Využiti tento způsob tím pádem nachází například při práci s energetickými trubkami kotlů či vysokotlakých vedení (produktovody apod.), tvarově složitými konstrukcemi (rámy motocyklů či kol, ochranné rámy pro off-road nebo bezpečnostní klece závodních a soutěžních aut, dekorativní kovový nábytek atd.), prací s ušlechtilými kovy apod.

Proti jiným metodám svařování (především MIG / MAG, ale také MMA) je svařování TIG pomalejší a pracnější, tedy málo produktivní. Hodí se tedy především na tvarově složité konstrukce z ušlechtilých materiálů, u kterých příliš nezáleží na rychlosti, ale preciznosti odvedené práce. Je také náročné na samotné svářečky – stroje pro svařování TIG jsou proti jiným druhům komplikovanější a dražší. V případě požadavků na vyšší sériovost je tedy vhodné zvolit jiný typ sváření. Některé druhy svářeček pro metodu TIG jsou také kombinované s plazmovou řezačkou.